Historie
zdroj: wikipedie
Původní nádražní budova byla postavena v letech 1869 až 1871 pod názvem Nádraží císaře Františka Josefa I. Za jejím návrhem stáli významní pražští architekti Vojtěch Ignác Ullman a Antonín Viktor Barvitius, přední představitelé české neorenesance. Výstavba nádražní budovy začala v roce 1869. Přibližně 150 metrů dlouhá stavba se dvěma věžemi, halou s kazetovým stropem, restaurací, kancelářemi a 22 dveřmi vedoucími na nástupiště s mozaikovou dlažbou si vysloužila přezdívku zámecké nádraží. Během následujících let došlo k prudkému rozvoji železniční dopravy a budova přestala vyhovovat.
Přestavba nádraží na počátku 20. století
Psal se rok 1899, když byla vyhlášena architektonická soutěž na přestavbu nádraží. Samotné stavební práce probíhaly v letech 1901 až 1909 za plného provozu nádraží. V té době se jednalo o jeden z největších stavebních projektů v Praze. Architektem v době přestavby byl Josef Fanta, ambiciózní a talentovaný člověk. Tento stavitel patřil k nejvýznamnějším českým architektům své doby a jeho dílo je dodnes považováno za jeden z nejvýznamnějších projektů moderního architektonického stylu. Dokázal překonat výzvy a realizovat tento projekt s úspěchem.
Stavba byla zahájena v roce 1901 a trvala 8 let. Architekt Fanta navrhl vizuálně působivou, zároveň praktickou budovu v kombinovaném neoklasicistním a secesním stylu. Na její výzdobě se podíleli tři z nejvýznamnějších českých sochařů. Stanislav Sucharda se svým týmem vyzdobil severní budovu včetně sousoší na vrcholu věže. Na dekoru jižní budovy se podílel Čeněk Vosmík, jehož díla dosahují špičkové úrovně v kontextu soudobé plastické české tvorby. Jako poslední nastoupil Ladislav Šaloun, který pracoval na nové přijímací budově. Výstavbu nové budovy doplnila přestavba kolejiště, zejména pak realizace dvorany nad nástupišti.
Rozšíření a výstavba odbavovací haly a magistrály
V letech 1948 až 1951 začaly přicházet první návrhy na rozšíření hlavního nádraží. Některé plány počítaly i s demolicí Fantovy budovy. V roce 1967 bylo rozhodnuto o výstavbě magistrály, která bude vedena přímo podél průčelí nádražní budovy. Následně bylo potřeba rozšířit a navýšit kapacitu odbavovací haly a napojit nádraží na budované metro. O tři roky později, tedy v roce 1970, zahájil Svaz architektů ve spolupráci s Ministerstvem dopravy architektonickou soutěž. Ta proběhla úspěšně a v úrovni přednádraží Fantovy budovy, přímo pod magistrálou, začala vznikat dvoupodlažní velkoprostorová odbavovací hala.
Z důvodu výstavby musely být z velké části omezeny Vrchlického sady. Díky tomu ale vznikl nový prostor pro výstup a nástup zbavený dopravního ruchu. Před vstupem do haly se nachází dvě skleněné věže a další čtyři jsou přímo na střeše odbavovací haly. Věže navržené Stanislavem Libeňským a Janem Bočanem slouží k propojení parkoviště s přednádražím a odbavovací halou. Jejich tvar je odvozen od secesních kopulí věží Fantovy budovy.
Revitalizace a rekonstrukce hlavního nádraží
Na počátku roku 2002 vypsaly České dráhy, tehdejší vlastník nádražních budov, soutěž na investora rekonstrukce a revitalizace tří železničních stanic. Jednou z nich byla stanice Praha hlavní nádraží. Vítězem soutěže se stala italská společnost Grandi Stazioni. Pro projektovou činnost bylo vybráno sdružení projektantů Metroprojekt, a.s. & Ing. Arch. Patrik Kotas, Ateliér designu a architektury. V rámci autorských práv byli přizváni ke spolupráci dva žijící tvůrci nové odbavovací haly z roku 1977, architekti Jan Bočan a Alena Šrámková . Rekonstrukce a modernizace železniční stanice zahrnovala i obnovu historické secesní budovy včetně prostoru nově rozšířeného prvního nástupiště.
Stavební práce v režii Správy železnic
Poté, co se správcem pražského hlavního nádraží stala dnešní Správa železnic, začala v roce 2019 oprava fasády a střechy secesní Fantovy budovy. Investiční akce zahrnula kompletní rekonstrukci fasády a střechy historického pražského hlavního nádraží a nijak nezasahovala do vnitřních prostor.
Veškeré stavební a technologické postupy byly konzultovány s Národním památkovým ústavem. Byla odstraněna degradovaná omítka a nahrazena novou vápenatou omítkou. Veškeré umělecké prvky byly odborně renovovány restaurátory s licencí. Dále pak byla položena nová střešní krytina a byla repasována okna a dveře.
Při průzkumu stavu ocelové konstrukce kovové plastiky křídel, které jsou součástí znaku okřídleného kola na vrcholu sousoší dvou géniů objímajících zeměkouli na jižní věži Fantovy budovy, byl zjištěn vysoký stav koroze hlavních nosných prvků konstrukce. Po dohodě se zástupci památkové péče, investorem a firmou provádějící stavbu se přistoupilo k odkrytí celé konstrukce a řešení způsobu záchrany díla.