Sloupový sál

Klenotem české secesní architektury je i sousední sloupový sál. Bývalá čekárna a restaurace III. třídy je rozdělena čtyřmi masivními pilíři na devět klenebních polí. Pasy klenby zdobí vegetabilní pletence doplněné postavičkami puttů a výraznými zvířecími motivy. Ženské figury na čtyřech hlavních pilířích připomínají roční období. Postranní sloupy zdobí alegorické postavy lovu, rybářství, polních a hospodářských prací. Ani zde nechybí motiv okřídleného kola.

Komorní atmosféru podtrhuje posezení připomínající staré vagónové lavice rozčleněné do menších celků, kterým dominuje centrální část odkazující na zlatou éru historických jídelních vozů Orient Expressu. Návštěvníky uchvátí původní keramické mozaiky z rakovnické Šamotky, které byly navrženy výtvarníky Janem Benešem a Karlem Klusáčkem, bohatá štuková výzdoba a zachovalé barevné vitráže se secesním motivem.

Pokud navštívíte Sloupový sál za slunečného počasí, určitě stojí za to zvednout hlavu. Na stopě v centrální části jsou vyobrazena tři slunce, jejichž paprsky odrážejí sluneční svit a zahalují místnost do zlatého hávu.

Sloupový sál je spolu s ostatními sály a centrální částí hlavního nádraží propojen chodbou, která návštěvníky okouzlí nejen replikami dobových světel, restaurovanými klenbami a štuky, ale především bohatou florální výmalbou.